Kniha představuje průřez dvaceti lety jedinečné tvorby umělecké skupiny Rafani. Přináší bohatou obrazovou i textovou dokumentaci akcí a instalací skupiny doplněnou o texty kurátorů a teoretiků umění – Kateřiny Štroblové, Noemi Purkrábkové, Karla Veselého, Tomáše Dvořáka a Krzysztofa Siatky a dalších, společně s autorskými texty skupiny Rafani.
Skupina vznikla v roce 2000 na jasně stanovených demokratických základech. Tvorba Rafanů se vyznačuje kolektivním přístupem a angažovaností ve smyslu zájmu o věci obecné. Rafani se dlouhodobě zabývají uměním ve veřejném prostoru a strukturální podobou výstav. Jejich uměleckou formou je zejména akce a performance, v posledních letech se zaměřují rovněž na videoprojekty. Základními metodami jejich práce jsou mediální strategie, používání konvenčních prostředků ke sdělování pozměněných obsahů a odpovědné přijímání rolí.
Bazálním tématem je pro skupinu Rafani společnost, na niž se pokouší působit pomocí uměleckých strategií. Jejich tvorba je zaměřena zejména na ty společenské jevy a situace, k nimž zaujímáme ambivalentní či nejednoznačné postoje. Nabízí širší, méně obvyklou perspektivu jejich nazírání, umění vnímá jako paralelní realitu, umožňující různé výklady skutečnosti. Zviditelňuje třecí plochy mezi hodnotami rovnosti a svobody.
Politicko-společenská angažovanost je v jejich případě ukotvena ve snaze reflektovat postoje většinové společnosti. Ta jim poskytuje témata i formy, s jejichž pomocí je uchopují, nebo se sama stává materiálem, který zpracovávají.
Rafani se zaměřují na společenské stereotypy, hodnoty rovnosti a svobody, kolektivní historickou paměť. Na základě dílčích témat reflektují obecné problémy a skutečnosti. Přestože vycházejí z lokálního kontextu, jejich umělecký jazyk je srozumitelný a univerzálně použitelný.